dievča s plagátu

Legendární  Skútr  ČZ 175  -  Vzpomínka po 62 letech..

Úvodem bych chtěl zmínit, že na počátku šedesátých let se začal výrazně rozvíjet trh jednostopých vozidel a skůtry nebyly vyjímkou,  prakticky se nelišily od výkonů středních motocyklů.

V ČSSR reprezentovala tuto třídu cestovních skůtrů zn.ČEZETA. Byly to nesmrtelné  stroje, ČZ 175, které se staly tolik oblíbenými, že se vyvážely snad do všech zemí celého světa. Důkazy toho byly vidět na našich silnicích. České motocyklové závody ve Strakonicích po vyvoji základního typu ČZ 175 stále pracovaly na dalším vývoji a zlepšení  Čezety.

Píše se rok 1957 a tímto mezníkem začala jejich výroba .

Při  jejich výrobě  byl na skůtry kladen velký požadavek na ochranu proti nepřízni počasí, užitkovosti a hlavně důraz na vysokou spolehlivost.  Byly dobře prodejné a oproti  motocyklům v některých regionech ČSSR  byl prodej až dvojnásobný.

Tyto dodnes obdivované a sběrateli vyhledávané stroje mají  nezastupitelné místo, jak v soukromých  tak veřejných sbírkách, výstavách, přehlídkách  tak  jiných veřejných akcích.

Skůtry ČZ  se taktéž v jejich začátcích a to od roku 1957 předvedly a začaly úspěšně prodávat na severní Moravě v Mototechně NP (Národní Podnik) pobočka Ostrava na Gottwaldově Třídě,  kde kromě nabízených  na místě vystavených skůtrů ČZ 175 a to jak typ 501 (1957-1959) tak typové označení  502 (1960-1964), kterých vyjelo z linky Strakonického závodu do roku 1964 okolo 20 000 kusů.

Spolu se skůtry ČZ 175  byly v Ostravské pobočce Mototechny vystaveny k prodeji také velmi žádané anglické čtyrtaktní jednoválcové motocykly  Norton ES2  (zdvihový objem 500ccm) uvedu pro zajímavost v té době za cenu 15 200 Kč, což na tehdejší dobu nebylo zrovna málo.  Dalším zástupcem byla proslulá, cenově dostupná a spolehlivá Jawa 250 a 350 Perák, za zmínku stojí dodat, že se zase tento model Jawa Perák vyvážel např. do Anglie, Německa a jiných evropských zemí. Také nelze opomenout vrcholný model  tuzemského výrobce a to  Jawu  500 OHC u které byla cena podobná, ceně výše zmíněného Nortonu.  Mezi automobily to byla  např. Škoda Spartak.

V té době  na jednotlivé modely motocyklů ale převážně  automobilů,   potenciální zájemci museli  i čekat a vznikal  tzv. pořadník, který určoval pořadí prodeje.

V  horním patře budovy Ostravské pobočky Mototechny, bylo také ředitelství, kde součástí celého komplexu bylo oddělení plánování a statistiky, které se staralo o provoz ostatních poboček Mototechna NP v Severomoravském kraji. Všechny tyto pobočky včetně té Ostravské,  spadaly pod NP Mototechna Praha  se sídlem v Praze.

 V té době  se stejně jako v té dnešní,  tvořily reklamní fotografie jednotlivých modelů a typů prodávaných vozidel ,  jak pro náš domácí , tuzemský trh tak i pro zahraniční, kde se Československé motorové vozidla vyvážely za hranice, kde byly tolik žádané a oblíbené.

 Po dlouhém pátrání pro doplnění materiálu  z  dob rozmáhajícího se komunistického režimu nám pomohla právě paní Dagmar Harazimová-Kosová (82) z Ostravy, která pracovala v pobočce Mototechny NP  Ostrava v letech 1954-1968 a  dodnes  je fanynkou  a  příznivcem jedné stopy a díky ní  vznikly tak fantastické snímky a fotografie nejen zmiňovaného skůtru ČZ 175 , ale také např. tehdy tolik populární Škody Spartak aj..  Některé dochované snímky pocházejí z archívů, ale převážně ze soukromých alb této dámy. Některé z nich nebyly ani publikovány a byly uchovány v archivech.

Současné fotografie jsem pořídil po rozhovoru  s touto šarmantní dámou jako oživení po uctyhodných 62 letech na stroji ČZ 175 typ 502 z roku 1962, který byl zakoupen a zrenovován pro tento účel . Náročná renovace trvala bezmála rok. Skůtr je kompletně zrenovován z originál dílů bez replik.  Původní fotografie byly pořizovány v Beskydech a jeho okolí v období  1957-1964.

 Rozhodl jsem se tyto skutečnosti  a neopakovatelnou historii  se souhlasem p. Dagmar zveřejnit, aby se příznivci nejen veteránů, ale také pamětníci  zavzpomínali na 50-70 léta minulého století, jak brázdili silnice na těchto úžasných strojích.

Na závěr bych rád poděkoval  všem, především pak p. Dagmar  Harazim-Kosové,  bez které by nic z toho nevzniklo .Velké poděkování  také mým kolegům, kteří se také podíleli na vydání této paměti. Slovenskému Ariel klubu , jehož jsem členem a všem ostatním,  kteří se na tomto článku zcela nezištně podíleli.

Pro mě osobně to je pak velká pocta.

Pre Slovenský Arielklub spracoval Petr Kos.